Zelení: Špatný vzduch loni lidé dýchali na 40 procentech území ČR

Zpráva o životním prostředí Česka v roce 2015, kterou má v pondělí projednat vláda, je podle Strany zelených znepokojující. Ukazuje totiž, že na více než 40 procentech území Česka byly loni překročeny imisní limity pro ochranu lidského zdraví. Vláda se přitom zavázala, že do roku 2020 Česko dosáhne takové úrovně kvality ovzduší, která nepředstavuje riziko pro lidské zdraví a životní prostředí.

“Čtyřicet procent území ČR, pět a půl tisíce předčasných úmrtí – to jsou velmi vysoká čísla. Nevidím žádné opatření, které by vláda přijala, aby situaci zlepšila. Naopak Česká inspekce životního prostředí je v cíleném rozvratu, takže je kontrol méně, s menším postihem a zjištění často vycházejí doztracena,” uvedl předseda Strany zelených Matěj Stropnický.

Koncentrace znečišťujících a rakovinotvorných látek v ovzduší neklesají ani přes setrvalý pokles emisí. Polétavý prach podle zprávy loni způsobil 5,5 tisíce předčasných úmrtí. Imisní limit pro roční průměrnou koncentraci rakovinotvorného a mutagenního benzo(a)pyrenu byl loni překročen na více než 60 procentech měřicích stanic. Zpráva proto odhaduje, že v městech nad 5000 obyvatel mohla tato látka vznikající při hoření organického materiálu způsobit až 68 případů předčasného úmrtí na každých 100 tisíc obyvatel.

“Životní prostředí se v Česku zlepšilo v minulosti díky třem zásadním faktorům: jednak díky transformaci národního hospodářství po roce 1989, dále díky zavádění přísnějších standardů v ochraně životního prostředí kvůli vstupu do EU v roce 2004 a nakonec kvůli světové krizi a zpomalení průmyslové výroby po roce 2008. Od roku 2010 se však celkový pozitivní vývoj zlepšování životního prostředí začíná zadrhávat. Chceme-li zabránit tomu, aby znečišťování dál ohrožovalo zdraví a lidské životy, musí dostat ochrana životního prostředí nové impulzy, například úspěšné dokončení ekologické daňové reformy a odklon od fosilních paliv,” dodává první místopředsedkyně Strany zelených Irena Moudrá Wünschová.

Pokud jde o péči o půdu, převládá v krajině podle zprávy stále nevhodný způsob hospodaření. Masivní scelování pozemků a absence zatravněných pásů zvyšují riziko ohrožení půdy vodní a větrnou erozí. Důsledkem je pak i pokles biodiverzity a snižující se četnost populací všech běžných druhů ptáků. Problémem vodního hospodářství pak zůstává znečištění dusičnany a fosforem, způsobené především nárůstem spotřeby hnojiv v zemědělství.

Share Button