Jak by podle vás měla vypadat současná zelená politika?

Strana zelených v Česku existuje už dvacet pět let a v průběhu této doby se měnily společenské výzvy, které musela překonávat. Nyní například nastává čas, kdy podle mě někdejší zelená politika už neodpovídá na otázky, které společnost klade. Proto se kromě starosti o životní prostředí musíme zaměřit například i na sociální

Ministerstvo zemědělství chystá v souvislosti s bojem proti suchu a na ochranu před povodněmi mimo jiné čtyři velká vodní díla a dvě menší vodní nádrže na Rakovnicku. Zhruba 16 miliard korun, které hrozí, že stát v příštích deseti letech zaplatí za vodní nádrže, přitom nijak neřeší hlavní příčinu sucha a potažmo záplav, kterou je vysoká míra odvodnění české krajiny.

“Chybou

Od roku 2003 se Matěj Stropnický angažoval ve Straně zelených, v lednu letošního roku se stal dlouholetý žižkovský zastupitel a kritik dřívějšího vedení strany jejím předsedou. Ačkoli vyrůstal v diplomatickém prostředí, k veřejné činnosti jej dle jeho slov přivedl spíše vlastní zájem: „Přišlo mi už tehdy, ve dvaceti, že není na co čekat. Zelení byli v té době neviditelní,“ popisuje

Volebním heslem ČSSD je Lidé si zaslouží jistoty. Možná ne všichni lidé si zaslouží jistoty, někteří se chovají kořistnicky jak k druhým, tak k přírodě, a dokonce také k sobě samým. To heslo je ale v souladu s historickou tradicí sociálnědemokratického reformismu, který v rozhodující míře přispěl k vítězství demokracie nad totalitarismy 20. století. Výraz jistoty tu označuje osvobození lidí od

Čtenář, který po vzoru předsedkyně německé AfD navrhuje, abychom migranty posílali na ostrovy mimo Evropu, a označuje to za jediné dlouhodobě funkční řešení, není fakticky daleko od návrhu najít nějaké nové „konečné řešení“. Jak odhalil v minulém týdnu britský tisk, na ostrovech v Tichomoří, zejména na Nauru, kam Austrálie migranty deportuje, jsou hlášeny stovky případů zneužívání dětí, sexuálních útoků a

V posledních týdnech se množí zprávy o násilnostech páchaných na uprchlících a žadatelích o azyl na Balkáně, stejně jako na pacifickém ostrově Nauru. Jde přitom často o vůbec nejohroženější lidi, kteří nemají kde najít zastání a jak se domoci svých práv. Zelení žádají vládu ČR, aby se k věci postavila čelem a jasně prohlásila, že takové praktiky nemají ve 21. století

Velká tlustá pomalá housenka je zajímavé přirovnání pro současnou ekonomiku, mnohem lépe by se ale hodilo pro pojmenování obsahu rozhovoru s Milanem Zeleným (LN 13. 8.). Své odpovědi totiž dokázal napěchovat mnoha ekonomickými teoriemi a přitom mu ušlo, že si vzájemně odporují. Vylíhnutého motýla v podobě pointy nebo alespoň myšlenkové konzistence se čtenář nedočkal.

Za povšimnutí stojí například litanie nad

“Problémem vodních děl není ani tak zničení biotopů, jako spíš plýtvání financemi. Za cenu jedné přehrady bychom mohli vybudovat tisíce jednohektarových vodních nádrží. Navíc menší nádrže mohou být rozmístěny po celém území krajů. V současnosti mají přehrady tři zásadní nevýhody – jsou drahé, řeší jen malou část krajiny a jejich realizace, včetně příprav a stavby, je časově náročná. Proto by

V současnosti se projednává na ministerstvu kultury možnost zavést kulturní program ve světě známý jako „Percent for Art“. Tento princip procenta na umění dlouhodobě podporuji. Znamená to v podstatě, že z rozpočtu každé veřejné stavby musí jít procento na umělecké dílo, které by na stavbu navazovalo.

Odhodlání více investovat do kultury jsem prokázal na magistrátu hl. m. Prahy. Zde se